O udržitelné spotřebě a výrobě (USV)

Projekt Partnerství pro udržitelnou spotřebu a výrobu naplňoval dokument Rámec programů udržitelné spotřeby a výroby České republiky a navazoval na realizované projekty VaV (Národní program vědy a výzkumu I. 2004-2005 – výzkumné projekty financované vládou ČR) – Výzkum podpory udržitelné výroby a spotřeby (projekt 1C/4/25/04 – řešitel ENVIROS, s.r.o.; projekt 1C/4/38/04 – řešitel Ústav pro ekopolitiku, o.p.s. a DHV ČR, spol. s r.o.)

Jako základní nástroj pro podporu zavádění USV v podnicích i municipalitách byla v projektu CENIA využita metodika vstupního hodnocení možností inovací USV, která vznikla v rámci paralelního projektu Partnerství pro udržitelnou výrobu a služby realizovaného ENVIROS, s.r.o. v Praze. Pro potřeby projektu CENIA byla metodika rozšířena o postupy odpovědného nakupování a uzpůsobena také pro nevýrobní organizace.

Důležitou součástí metodiky vstupního hodnocení je prověření praktických možností pro poskytnutí garancí dosažení úspor a sdílení rizik inovačních projektů. Využívají se přitom zkušenosti z aplikace metodiky poskytování energetických služeb se zárukou (Energy Performance Contracting - EPC).

Výběr z odkazů:

Poskytování informací o dobrovolných nástrojích ochrany životního prostředí – CENIA
Dobrovolné environmentální aktivity – orientační příručka pro podniky, Květa Remtová - Planeta č. 6/2006

Databáze NSZM - Dobrá praxe, příklady „dobré praxe“ obcí, měst a regionů na stránkách Národní sítě zdravých měst ČR.

Zdůvodnění potřebnosti vzdělávání v projektem navržené oblasti:

Projekty VaV zaměřené na podporu zavádění USV potvrdily, že potenciál pro zavádění eko-efektivních opatření v oblasti USV je v České republice jeden z nejvyšších z rozvinutých zemí. Například energetická náročnost je v České republice druhá nejvyšší ze zemí OECD a intenzita znečišťování je výrazně nad průměrem zemí OECD (Zpráva o politice, stavu a vývoji životního prostředí, Česká republika, OECD, říjen 2005). Tyto nepříznivé ukazatele nejsou dány pouze strukturou ekonomických aktivit, ale právě i nízkou úrovní využití eko-efektivních opatření USV v praxi veřejného i soukromého sektoru.
Pro dosažení žádoucí změny vzorců spotřeby a výroby na místní úrovni je nezbytné vytvořit místní odborné a institucionální kapacity, které v cílových regionech zatím neexistují (příp. doplnit a efektivně spolupracovat s již funkčními, např. Sítí ekologických poraden – STEP). To potvrdily konzultace se zástupci měst, ve kterých bylo navrženo ustavení informačních center USV, a dále konzultace se zástupci Hospodářské komory ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR a Národní sítě Zdravých měst ČR realizované v rámci přípravy projektu. Zástupci měst i Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy kladně hodnotili navrženou strategii soustředit se v prvním kroku na terénní vzdělávání a hodnocení možností USV, a následně pak na podporu praktické realizace projektu USV včetně mechanismu sdílení rizik.